Škola 4.0 a formativní hodnocení

Formativní hodnocení je termín, který se v českém školství stává čím dál populárnější. Pro řadu učitelů je i přes časté zmínky tento pedagogický přístup nicméně stále neznámou, řada naopak zjišťuje, že svým pojetím práce s chybou a zpětné vazby prvky formativního hodnocení již používají.

Formativní hodnocení je ve zkratce takový přístup, který hodnotí žáky průběžně během procesu učení, nehodnotí tedy výsledek konečnou známkou, ale přináší žákům užitečnou zpětnou vazbu, kde přesně se nachází v cestě za dosažením vytyčeného cíle a co konkrétně mohou podniknout pro jeho naplnění. Jedná se o vědomý přístup, do kterého jsou aktivně zapojeni jak učitelé, tak samotní žáci.

Prvků formativního hodnocení využívají i vzdělávací programy v rámci projektu Škola 4.0. Jako příklad můžeme uvést vzdělávací programy Kreativní řešení problémů pro nadané a talentované pro žáky 6.-9. tříd ZŠ, které čerpají inspiraci z Map učebního pokroku klíčových kompetencí, jež jsou součástí metodiky konceptu Škola Můj Projekt. Jak konkrétně programy formativní hodnocení využívají?

Programy pracují s výsečí mapy učebního pokroku klíčové kompetence k učení; program pro 6.-7. třídu se konkrétně zaobírá oblastí ORGANIZACE A PLÁNOVÁNÍ, program pro starší ročníky oblastí PRÁCE S INFORMACEMI. Žákům je vysvětleno, co to jsou klíčové kompetence, proč je důležité se jimi zabývat, k čemu mapa učebního pokroku slouží a jak a proč se s ní v programu pracuje. Každý žák poté obdrží vytištěnou mapu pro sebe a sám si barevně vyznačuje, kde se on podle svého pohledu a svých pocitů nachází. Následně ve dvojicích a s vyučujícím žáci reflektují, proč si myslí, že jsou právě na této úrovni, v čem by se rádi posunuli a co pro to mohou udělat. Další aktivity svým zaměřením na tyto oblasti navazují a žáci tak mají příležitost zlepšovat se v jednotlivých aspektech kompetence k učení. Vytištěnou mapu mají stále u sebe a během programu se k ní vrací. Na závěr probíhá reflexe případného posunu a diskuze nad dalším rozvojem.

V čem konkrétně mapy učebního pokroku klíčových kompetencí představují možnost hodnotit formálně?

  • Žáci jsou od začátku seznámeni s cílem programu a dané aktivity, je jim umožněno nahlédnout pod metodickou a didaktickou pokličku a zapojit se tak aktivně do procesu učení.
  • Žáci se spolupodílejí na definici cíle, je k nim přistupováno individuálně, sami reflektují vstupní kompetenční úroveň a nastavují si, kam by se chtěli posunout.
  • Žáci dostávají průběžnou zpětnou vazbu, která nehodnotí konečný výsledek (umí/neumí), ale zaměřuje se na proces, tedy co mohou podniknout a na co se mají zaměřit, aby se přiblížili svému cíli.
  • Žáci si vybírají témata svých projektů na základně vlastních preferencí, úroveň rozpracování není univerzální, ale je jim ponechána kreativní volnost. Hodnocení jejich výsledné práce se nezaměřuje na porovnání s dalšími skupinami ve třídě, ale bere v potaz jejich individuální vklad a posun.
  • Zpětná vazba není vyjádřena škálou, ale soustředí se na to, jak své projekty mohou využít dál nad rámec vzdělávacího programu a jak mohou dále pracovat na rozvoji svých kompetencí.

Formální hodnocení je komplexní přístup, který se jistě nedá shrnout do pár bodů. Nicméně i pár bodů může naznačit směr, kterým lze o vzdělávacích programech a projektech uvažovat. A tak i když projekt Škola 4.0 není na formální hodnocení primárně zaměřený, tento pedagogický přístup skvěle doplňuje důraz na klíčové kompetence a propojování formálního a neformálního vzdělávání, které stojí v jeho středu.

Tento záznam byl publikován v Nezařazené . Uložit odkaz do záložek.